Stránky dlouhosrstky Basca a kraťand Akiho, Fastyho a Nixíka
Anketa
Odkazy
Homepage
Intenzivka Krumvíř a závody Probluz
Ve sváteční úterý jsme podnikli další kolo otrkávání na závodech a to v Probluzi. Snad se na nás dá už trochu koukat, nicméně naší velkou slabinou je nejisté odložení a pomalý start paničky, takže z toho byly tři diskvalifikace. Opět se nám při rovném lehkém náběhu v rychlosti nedařil slalom, takže další úkol je před námi. Probluzské závody měly řadu kladů - krásné místo, zázemí, u parkurů jsem ocenila zejména rozdílné tratě pro velké a menší psy. Jediná vada byla asi chybějící elektronická časomíra, což nám však nakonec vzhledem k našim výsledkům ani nevadilo :-).
Paníček po delší době vytáhl foťák, ochutnávka fotek z Krumvíře je tedy ve zdejší fotogalerii, zbytek na rajčeti. Také jsem aktualizovala plán nejbližších akcí.
Týden s čivavami a zahájení závodní sezóny
V neděli jsme zahájili letošní závodní sezónu a to Zvičinskou jedničkou, speciálem pro kategorii A1. I přes lehké parkury nás potkaly dvě diskvalifikace, druhý běh skončil dokonce ještě dříve, než začal, když se Fásty rozhodl startovat bez mého povelu. Třetí běh ušel, oblouky jsme mohli trochu pokrátit a bohužel i tady, jako v předchozích bězích, Fásty nenaběhl do slalomu. Je to pro mě záhada, považovala jsem náběh do slalomu celkem za zvládnutý. Jako nejpřijatelnější vysvětlení mě napadá, že slalom byl tak nevýrazný, že ho Fásty prostě neregistroval jako překážku. No, uvidíme příště. Páníček uznal, že musíme trochu více závodit a zvykat si na závodní atmosféru, tak zase brzy někam vyrazíme.
Dubnové novinky
V sobotu se v Moravské Třebové konal Vandr skrz Maló Hanó, vzali jsme většinu smečky a absolvovali 22 km dlouhou trasu, společnost nám dělali také Monča s Honzou.
Nixík nám dospěl do puberty a trochu zlobí. Našel zálibu v pronásledování ptáků a zajíc ho předevčírem také nenechal chladným. Přihlásili jsme se na agility tábor, tak doufám, že se Nixíkovi bude chtít trochu běhat, aniž bysme mu před čumákem pouštěli nějakýho ptáčka.
S prvními jarními dny se zřejmě snažím dohnat, co jsme v agility přes zimu nestihli. Zahrada vyschla, a tak už ji s Fástym pěkně drancujeme. Některé věci, které jsme na podzim odbourávali, se bohužel opět vrátili do starých kolejí, takže máme co dělat. Upevňování zónovek bude bohužel na delší dobu, ty doma k dispozici nemáme. Ale půjde to. Vzala jsem si do parády i Nixíka, je velice pozorný a učenlivý a mně je líto, že by takový šikula zahálel nečinně na gauči. Je s ním naprosto odlišná spolupráce než s Fástym, je to kliďas, takže cvičení s ním je pohodička.
Nixíkova fotogalerie a první jarní pochod
V rubrice fotogalerie má už i Nixík sbírku fotek, které zaznamenávají, jak se z roztomilého štěňátka stává puberťák.
V sobotu jsme zahájili letošní turistickou sezónu v Ústí nad Orlicí, na Hledání Stromoucha jsme vzali Fásta a Nixe, proto jsme zvolili trasu dlouhou jen 15 kilometrů. Basco dělal doma společnost Akimu. Nám zase dělali společnost kamarádi a další čtyři hafani. A jarní počasí bylo opravdu luxusní.
Nixík a fotky
Dnes je Nixíkovi půl roku, je s námi teprve čtyři měsíce, ale jakoby tu s námi byl mnohem déle, prostě zapadl. Povahově je přesně takový, jak jsme si ho představovali, také je velmi učenlivý a za pamlsek udělá cokoli. Fásty má konečně parťáka na honičky a hrátky. Nové fotky našich kluků jsou nahrány na rajčeti a výběr z nich v rubrice fotogalerie/zima 2012.
Fásty - oslavenec
Jelikož si na oslavy narozenin moc nepotrpíme, nějak jsem vypustila, že dnes jsou tomu tři roky, co se narodil nejlepší dárek k mým únorovým narozeninám. Tím dárečkem je Fásty. V jeho třech letech už je znát, že je z něj dospělák, mužnější, rozvážnější, pozornější. Ale přesto pořád dál dělá čest svému jménu Fast and Furious. Fásty je jedinečný a jsem šťastná, že my dva k sobě patříme. Fástíku, všechno nejlepší!
Akiho trable
Letošní rok nám nezačal příliš dobře. Začátkem ledna měl Aki opět problémy se srdíčkem, bylo nám proto doporučeno zvýšit mu dávky jednoho z léků. Asi po dvou dnech pak začal hrozivě zvracet. V nejbližším možném termínu jsme tedy jeli do Hradce na kontrolu, kde si Akiho na noc nechali. Naštěstí se ukázalo, že problémem není srdíčko, ale žaludeční viróza, takže jsme si Akiho mohli druhý den odvézt domů. Bohužel po dvou dnech nevypadal opět vůbec dobře, takže jsme vyrazili do Hradce podruhé a Aki tam strávil další noc. Naštěstí se mu HK Vetu asi líbilo a nevypadalo, že by ho pobyt v cizím prostředí bez své smečky jakkoli rozhodil. V pondělí jsme byli po 14 dnech na kontrole a krevní testy byly už naštěstí v pořádku. Aki dobral antibiotika a vypadá dobře. Léků na srdíčko však přibylo a některé léky dostává i třikrát denně. Pevně věříme, že jsme si smůlu aspoň na chvíli vybrali a že Akimu teď bude zase tak nějak přijatelně.