Shrnutí posledních „událostí“

Poslední týdny jsme pojali trochu turisticky: 20. 6. jsme podnikli malý výlet motoráčkem do Třebovic a po vlastních kolem větrných mlýnů nad Helvíkovem, přes Mladějovské hradisko a po trase úzkokolejky zpět do Kunčiny.

O týden později jsme vyrazili do Jeseníků a podnikli túru z Červenohorského sedla na Keprník a Šerlich, zpátky po méně frekventovaných romantických zákoutích Jeseníků.

10. 7. jsme s partou kamárádů vyrazili pro změnu opět do Jeseníků, tentokrát začínala naše trasa za Koutama nad Desnou, kolem dolní nádrže Dlouhých strání jsme se vyšplhali na Praděd, pokračovali přes Švýcárnu na Červenohorské sedlo a odtud dolů do Koutů. I ve vyšší nadmořské výšce tento den panovalo tropické vedro, bylo to tedy docela náročné.


11.7. jsem s Fástíkem odjížděla na agility tábor k Lucce Součkové. Areál kempu SDH Benešov u Semil mě příjemně překvapil, chlazení v přilehlé Jizeře bylo v tropických teplotách nezbytné. Co do počtu účastníků se jednalo téměř o „rodinný tábor“, poznali jsme další fajn lidičky, kteří jsou podobně potrefení jako my a taky zažili ve stanu pořádnou bouřku. Trénovali jsme ráno od velice brzkých hodin a poté asi od 19 hodin večer až do tmy, přes den jsme se flákali, což bylo po dlouhé době moc fajn. Lucka se snažila maximálně vyhovět našim přáním ohledně tréninku, pokud měl někdo nějaký problém ve výcviku, vždy měla rady, jak se s ním poprat. I nám dala spoustu cenných rad a dost nás za ten týden naučila a teď už je na nás, aby její snaha nepřišla vniveč.

23. 7. jsme vyjeli do Liberce na European open v agility, vzali jsme to s předstihem přes Jablonec do Bedřichova a po několika šílených objížďkách a blouděních jsme z Nové louky konečně vyrazili na naši další túru. Zpočátku bylo pod mrakem, poté přišla na chvíli dokonce hustá mlha, takže výhledy do krajiny se nekonaly a Jizerky proto moc neuchvátily. Snad až na domácí borůvkový koláč na Hřebínku.

O víkendu jsme pak byli omrknout zmiňované závody, podívat se, jak se naši závodníci vyrovnávají se zahraniční konkurencí a jak se naopak běhá jinde v Evropě. Déšť byl zpočátku možná příjemný, ale s postupem času čím dál víc nepříjemný zejména pro závodníky na parkuru large agility, kde se terén proměnil v nebezpečnou bahenní lázeň. Za zkouknutí to rozhodně stálo.

Ještě musím srhnout své dojmy z těchto turistických putování a s ním spojených návštěv občerstvoven na našich horách. Jeseníky mě v tomto směru zklamaly, do chaty na Šerlichu a do chaty na Švýcárně nesmí psi. A pokud je na Šerlichu neuvážete venku a nepůjdete dovnitř sami, nedáte si ani polívku. Naopak psy nikdo neřešil v hospodě na Červenohorském sedle, kde jsme se schovávali před vedrem, ani na Šámalově chatě v Nové louce. A tak by to podle mě na horách fungovat mělo!

Fotek z túr máme hodně, momentálně se pracuje na jejich úpravě, takže vydržte.
29.07.2010 21:14:12
lenulena
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one